Vysoke Tatry 2004

Fotogalerie - Mesicni krajina aneb Tatry 20.11.2004

Po první návštěve v loňském roce jsme se rozhodli s XYL a tchýní že se podíváme opět na víkend do Tater na každoroční setkání slovenských radioamatérů. Je to sice hřích jet 600km témeř na otočku, ale ten vysokohorský vzduch a krásné prostředí za to stojí.... tedy stálo ale to nikdo z nás v pátek odpoledne netušil.

Vyrážíme před 15 z Prahy, na ČR1 hlásí že přejezd Bumbálka/Bílá na SK je uzavřen a musíme zvolit jinou trasu na Starý Hrozenkov. Hranici přestupujeme kolem 19 hodiny a ladíme místní FM stanice. Ty už ale varují že do oblastí Vysokých Tater se nesmí je a že je celá oblast uzavřená. V té chvíli jsme tušili velkou sněhovou kalamitu ale v dobré víře pokračujeme dále přes Trenčín, Martin, Žilinu až do Popradu. K našemu překvaení všeude klid, jako by bylo pobouři, jen pár aut v ulicích. Sníh nikde a tak jedeme dále do Velké Lomnice. Velkou Lomnici projíždíme a odbočujeme směr Tatranskí Lomnice kolem 2130

Po pár kilometrech míjíme 2kempy po levé straně a vidíme ve tmě první stromy popadané u silnice, ve té samé tmě ale prozatímnevidíme spoušť kolem nás, na rozboččce míříme na Tatranské Matliare, po 50 m podjíždíme a objíždíme vyvrácený strom a po dalších 30 m nám končí cesta. V tu chvíli se vacíme a zkoušíme cestu směr Tatranskí Lomnica, ta ale také končí po 150 m. Ve frontě je již několik automobilů které se nedostali dále. Než jsme se dostali ke konečné pro tuto noc tak jsme ujeli těch 150m vyhýbajíc se různým popadaným stromům. Kurt Kawash z organizačního výboru mi dává na výběr jít pěšky asi 2.5 km a nebo někde jinde přenocovat. Vracíme se 500m a zjišťujeme že Kemp Tatranec má volno a my tam můžeme přespat. Na stejném místě skončilo plno jiných radioamatérských rodin chtivých výletu do Tater. Jen později si uvědomuji že pokud bychom v 22 podnikli cestu přes tu spoušť možná bychom mohli pak za pár desítek minut bojovat o život. V celé buši popadaných a převrácených stromů jeden neví kde je a v noci jít trasu by byla velká dobrodružná cesta.

Probouzíme se do sobotního rána a jdu na výzvědnou cestu do Tatranské Lomnice zjistit zda je průjezdná. Cestu do rána prořezali a "uklidili" tak že osobní auto může projet. Uklidili je pojem velmi nadnesený, silnice posypaná zbytky stromů, spousty větví kolem a tak silnici místy hledáme. Dorážíme do Tatranské Lomnice ale cesta na Matliare je ještě neprůjezdná nebo leda s terénním vozidlem, mám strach že osobní auto bych docela silně poškrábal od okolních křovin. Bereme základní věci a vydáváme se na cca 2km trasu do Hotelu Hutník. Po 20 minutách se dostávám na odbočku k hotelu Hutník z hlavní cesty. Silnice zmizela před očima zavalené spousty kmenů, marně přemýšlím jak se dostaneme pěšky dále, naštěstí nacházíme cestu o pár metrů dále mezi stromy co nespadly. Kolem 0930 jsme konečne v Hutníku. Sice bez zavazadel ale zato bez újmy na zdraví.

Během dne jsme teprve uviděli celou spušť co po sobě zanechal orkán, stromu popraskané jako sirky, na mysl přichází slova apokalypsa a měsíční krajina. Tatry asi už nikdy nebudou tím co jsme znali dříve plné stromů a čistého vzduchu. Máme možnost se podívat do Tatranské Lomnice a dále směrem na Smokovec, všude totální spoušť, všudy přítomné zbytky stromů, popadané na budovy, urvané střechy a prázdný pohled místních obyvatel z obavy co bude dál...




Návrat na hlavní stránku